Večer křupavých srdíček

Vlasta Redl

1:KdF#yž jsi tehdy přinesla nF#9a talířku křD#7upky,
mG#musel jsem se zasmát tomu, cHmo má být dC#4susál,   C# 
tF#a křupavá srdíčka a zF#9apálená svD#7íčka
mi prG#mozradily, že zas nejde o víc než o zC#4susaběhaný rC#ituF#ál.
R:Tak to má bHýt, a sklenku vEína na dobrou nF#oc,
k tomu pár vHět o tom, jak vzEácný jsem hF#ost,
tak to má bHýt, když tma nEmaj7ad městem převezme mEmoc
a chce se žD#mít, žG#m7ít  vC#míc nF#ež jen dHost.
2:Posbíral jsem sirky a pytlík na tabák,
dopil jsem a vstal, že bude líp to dnes vzdát,
a tys' mi sáhla dlaní na čelo, v tu chvíli moc ti to slušelo,
a navíc venku trochu pršelo, a tak jsem zůstal, a rád.
R:To se přece nedělá, chtít víc, než dá se dát,
to není fér, hrát podle vlastních pravidel,
to není fér, chtít jít, když je čas spát
a chce se létat, létat i bez křídel.
3:Pak jsem si skládal na stůl srdíčka, až mi z nich vyšla osmička,
hle, nekonečno ze dvou malých vypečených nul,
a ty jsi bez váhání sáhla jen a špičku dovnitř otočila ven
a vzniklo srdce z malých srdíček, a já ho rychle propíchnul.
R:Tak to ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:16:57.806+00:00
Výsledky hledání: